Co s evaluacemi výuky na FFUK?

Na FFUK učím a zároveň studuji Ph. D. už třetím rokem, celkem jsem na své alma mater od roku 2001. Různé pokusy o evaluace jsem zažil už jako student a vím, že se s ní potýkají i jiné fakulty, například kolegové z FSV UK. Pro své potřeby si někdy dělám hodnocení vlastní, písemné či ústní, ale při prezentaci hodnocení minulého semestru jsem sáhl i po tom celofakultním. Protože mi tam přišlo mnoho věcí podivných, probral jsem to z hlediska metodologie se svými studenty (první ročník sociologie), abych zjistil, zda to oni vnímají podobně. Následně jsem vše sepsal a kontaktoval odpovědná místa. Výsledkem je, že jsem jako kritik přijal výzvu a naskočil do již rozjetého vlaku letošních evaluací. Milé bylo, že tam už byli mí dva kolegové, studenti naší katedry – o tom jsem nevěděl.

V následné komunikaci jak s týmem, tak se zástupci akademické obce, vyplynuly na povrch některé nejasnosti, které jsem se rozhodl v rámci smysluplnější studentské evaluace letošní sepsat a zveřejnit. Zde tedy často kladené dotazy, které jsem si ostatně pokládal také.

1. Kdo si evaluace vymyslel a kdo za ně odpovídá?

Povinnost studentských evaluací vyplývá přímo ze zákona o VŠ a je upravena speciálním Řádem pro hodnocení výuky UK v Praze, který do jisté míry závazně určuje podobu evaluací (viz odpovědi níže).

Provedení evaluací od sestavení dotazníku, přes sběr dat a jejich prezentaci je záležitostí fakult. Na FFUK bylo toto v minulém roce v agendě proděkana pro rozvoj, letošní evaluace přešly do agendy proděkana pro studium. Studentské evaluace jsou také součástí agendy poradního orgánu, tzv. evaluační komise (jejímž jsem členem od 18.3. 2010).

Konkrétně se na letošní podobě podílí část akademického senátu, proděkan pro studium osobně a spolupracují i studenti sociologie. Součástí přípravy bylo také obeslání jednotlivých pracovišť, kterým byla dána možnost vznést připomínky, což je mj. podkladem i pro dlouhodobější plány ohledně studentského hodnocení výuky. Nahrání dat, včetně strojového čtení písemného hodnocení, zpracovává externí firma. Sběr dat zajišťují dobrovolníci z řad studentů (díky jim!).

2. Načasování evaluací a proč pouze letní semestr

Přiznávám, že jako jeden z vyučujících, který minulý rok nestihl rozdat všechny dotazníky, jsem se na kritické načasování evaluací dotázal také. Bylo mi vysvětleno, že minulý rok došlo k opoždění z důvodu nejasnosti ohledně toho v čí agendě toto hodnocení je.

Protože i já mám jednosemestrální kurzy, divil jsem se, proč jsou evaluace pouze v letním semestru. Povinností, která vyplývá ze zákona, resp. z Řádu, je hodnotit kurzy jednou za akademický rok. Jako sociolog vím, že taková anketa je finančně i časově náročná, a tak chápu, že dvakrát ročně by to byl problém. I proto si v zimě dělám evaluace vlastní.

3. Proč ne elektronicky a jak na sběr dat?

Podle mého názoru by bylo lepší elektronické řešení – ušetřilo by se na papíru a přepisu dat. Vidím ale dvě základní překážky, proč to neudělat teď. První je malá návratnost, zatím se ukázalo, že procento odmítnutí s přechodem na elektronickou formu na FFUK vzrostlo. Druhým problémem je stav SISu, pro který je zatím taková funkce příliš náročná. Věřím ale, že časem se na el. formu přejde, už proto, že by umožňovala sofistikovanější podobu dotazníku (moduly pro různé obory, lepší filtraci otázek apod.).

Papírová forma je sice lepší z hlediska návratnosti, nicméně fyzicky musí dotazníky někdo sebrat a odevzdat; a to při zachování největší možné míry anonymity. To už je opravdové umění možného a kompromis je nevyhnutelný. Na druhou stranu, zatím nebyl znám žádný únik či porušení anonymity a při dodržení pravidel (nerozlepování obálky) je i málo pravděpodobný.

4. Známkování, nebo souhlas s výroky?

Jedním z bodů, které jsem kritizoval bylo poměrně nesmyslné využití bodové škály (známkování), která logicky v některých položkách moc smyslu nedávala. Řád se vyjadřuje takto: „Pro hodnocení se využívá numerické škály. Při hodnocení se poskytuje prostor i pro volné slovní vyjádření konkrétních poznámek a připomínek.“ Letos jsme se rozhodli položit otázky tak, aby škála reprezentovala míru souhlasu s výrokem (ano, spíše ano, nevím, spíše ne, ne). Domnívám se, že toto je korektnější i z toho důvodu, že taková škála se dá snadno transformovat na ano/ne/nevím. U otázek, které jsou formulovány tak, že souhlas de facto znamená problém v kurzu, bude při zpracování škála obrácena.

5. Přístupnost slovního hodnocení

Je pravdou, že ze zákona povinnost této formy hodnocení přímo nevyplývá, ale vzhledem k pestrosti kurzů a pedagogických přístupů na FFUK nám toto přijde vhod, nehledě na to, že sestavit otázky, které by smysluplně „sedly“ na všechny kurzy, které na FFUK jsou, je téměř nemožné.

Slovnímu hodnocení jsme se rozhodli přisoudit ještě roli přímější komunikace student-pedagog a vedoucí katedry. S tím je spojeno také to, že tuto část jsme se rozhodli ponechat neveřejnou, aby tak byl dán prostor vyučujícím a jejich nadřízeným v klidu a bez tlaku případné problémy probrat.

6. Co hodnocením, aneb proč to celé?

Když pominu formální důvody (viz výše), jako začínající vyučující a (snad už) končící student vidím přínos studentských evaluací jako podkladu k diskusi. Jinými slovy, nečekám (jako učitel), že mi řeknou kdo dobře či špatně učí (např. o hodnotu 0,5 bodu) a mohu říci, že s touto naivitou jsem se na FFUK nesetkal. Čekám ale, že mohou říci: pozor, tady je nějaký problém, nedorozumění. Zde je prostor pro diskusi, ta už ale nemůže být centrálně řízená vzhledem k počtu a autonomii jednotlivých pracovišť.

Každý vedoucí pracoviště, ale i každý vyučující mohou diskusi iniciovat. A nejen to, očekával bych, že tváří v tvář výsledkům se třeba osmělí i studenti. Mohou volit hned z několika forem: buď přímo probrat věc s vyučujícím či pracovištěm, ale také je možno podat podnět senátu či kontaktovat studentskou radu. Obě tato tělesa se o diskusi kontinuálně snaží a jsou schopna hlas studentů reprezentovat. Není ale v moci dat samotných toto učinit.

* * *

Závěrem bych rád také připomněl, že tzv. studentské evaluace výuky nelze brát jako jediný a vyčerpávající způsob hodnocení práce akademického pracovníka či fungování fakulty. Je jasné, že tento druh evaluací nemůže a nemá hodnotit tolik potřebnou práci vedoucích a oponentů diplomek, výkon na poli vědy či popularizace vědy a jiné akademické aktivity. Osobně také věřím, že akademická obec je díky osobnostem z řad studentů i akademiků problémy s výukou odhalovat a řešit i jinak.